Na klub rváčů jsem ještě chvíli koukala.Dokoučím hlášeníJ
Práce: je nutná ,když chceš být začleněn do toho „důležitého rutinního života společnosti,nepatříc mezi ty flákače,co za ně jiní musí odvádět nudnou práci,by flákači měli co do huby a dost peněz na bohému.
Tahle brigáda je dobrá,sbírám zkušenosti a těším se na momenty,kdy zužitkuju prachy z ní.
Vím jak vyprostit člověka z výtahu,bo alespoň z toho v ČOI, je tam i možnost netu,takže tam lehce surfuju,měli jsme tam lehce politické náštěvy a občas jsme s kolegy po flámech ,takže si v našich unavenostech rozumíme,smějem se zelenýmu raulovi,v dobrém „kuřeti“ atd. Radši bych byla jinde,daleko,v cizí zemi,ale okolnosti se mají jinak…¨
Byla jsem pozvána na pivko jedním architektem a muzikanten,co hostuje v tam tam orchestra a hraje na několik bubnů,včetně conju,což má být nástroj podoben ptačí budce,hraje se na něj ze všech stran,v nitru má pružinu a nahrazuje zvuky bicí soupravy,používán ve flamencu s kastaněty.
Sympatický zadaný mladý muž,s pěkným pohledem v očíchJDěkuju Františku za pozváníJ))
Rozloučila jsem se poměrně brzo,z důvodu stihnutí vlaku,páč druhý den mě čekala práce.
Vlak jsem nestihla,jelikož jsem se v Revoluční ulici zeptala skejtového mladíka na cigárko,trochu jsme se zapovídali s Ivem a mě ujel vlak.Nicméně v úterý bych si měla u tohodle sympatického boardisty koupit batoh ,mají tam slevyJ ,on se chystá na reprezentaci do Albanie,bo kamsi na východ…
Dala jsem si tedy s myšlenkou ,že odjedu dom z Hradčanský, procházku.Super,SuperbeJ
Užívala jsem si uměleckých skvostů,vstřebávala atmosféru,rozdávala usměvy ,kráčeje centrem s hrdostí,že Praha je mé milované rodné město,že je má,stejně tak jako miliónů dalších ,kteří ji nosí v srdci.Když mé kroky stepovaly po mostě Karla,přivřela jsem oči a jen vnímala všechny ty cizojazyčné hovory,tak štastná.Proč se jen o takové momenty nemohu podělit s ostatními?Kež bych uměla telepaticky předat mou hlubokou radost či city,abychom našli porozumnění…Stane se ,jistěJ
Takže mi ujel další vlak…Cesta se obrátila na Zličín,kde se se mnou snažil navázat kontakt jakýs hoch,ale tak nevybraným způsobem,že nakonec jsem z něho měla pocit,že je úchylák.
Zaspala jsem do práce,ale mám pohodové kolegy.A zrovna když naše tamní šéfka začla být trochu osobnější a ne tak pohlcená vlastní prací,přidělí nám jiného.Nu což ,snad to nebude žádný pedant…
V pátek jsem byla pozvána Honzou od Spoqa na paruku.Patří Mu mé díky za fajný večerJDali jsme tam píváky ,házali si s airbí,tak nějak se tomu říká.Zkoušela jsem flowerstick,u něj později hrát na trubku a jakýsi indický nástroj,ten mě uchvátil nejvíc.Bydlí s polečně se Slovenkou Ádou,jejím přítelem Karlem,šel tam s námi i její kolega z práce,jakýsi mladík.Bydlí kousek od Vršovic,Honza měl kolo a my se se slečnou projížděli v protisměru na kole,až nás fízlové poučili o našem chování.Vybavovaly se mi vzpomínky.Prostě mi chybí… Arretez!... j´esseye,mais il contunue etre dans mon souer,ma tete.
Měla jsem jet si pro roztahováky,ale Anča ze školy to odvolala,tak zvažuju,jestli se zastavím v Praze ,bo budu relaxovat,každopádně bych ráda toto zveřejnila,v práci to žel nejde,páč tam není usb.
Anička mi povídala o ohavnosti společenského systému a celkem s ní souhlasím.Rozebíraly jsme Mayský kalendář celkem s přesností odhadl počátek světa,vůbec celkem vše co se kdy stalo a prý má končit 2012,to abych co nejvíc žila.Trochu se obávám,jak se podepsala ta dohoda o radaru,Írán otestoval jaderný rakety a Rusko nám zastavilo přívod ropy,bojím se,bojím, nechci válku.Bože kéž není.
U Aničky s Kyronem jsem si zahrála televizní box a bowling.Tenhle couple mám fakt ráda,jsou to super lidi.Hodí se k sobě a já jsem ráda ,že jsem je měla možnost poznat.Super je ,že tu stráví teď dost času.
Viděla jsem i Martinu a žel mě přesvědčila o tom ,že naše přátelství,jestli jej někdy vůbec brala jako přátelství ,zkrachovalo.Mrzí mě ,že neumí přijímat i v dobrém myšlenou kritiku či jiné názory,než jsou jen ty její a mě už nebaví ta její zatrpklá negace.Chce-li si v ní plavat,ať si plave,ale ať si nestěžuje ,že se topí, protože se ani nechce chytit záchranného kruhu ,který ji hodí kamarád z lodi.Bohužel.Já na to nemám a ona mě asi už ani nechce mít u kruhu.
Měla jsem být k ní více upřímná od začátku a třeba by to tak nedopadlo…Nikdy není chyba jen na jedné straně.
Dnes dávají Věčný svit neposkvrněné mysli ,super film, o tom jak milovaného nikdy nevrškteš ze svého života,i přesto ,že si jej necháš vymazat z paměti,najdete se zase ,jste si souzeni.
By mě zajímalo,jestli se potkala už někoho takého.
.jpg)
.jpg)
