paní chansoniérka

...skvělý chansony, celkově je Hegerová excelentní osobnost, skvělá paní zpěvačka, její písně mají vynikající texty. Chytá mě za duši. Poklona

Existují předpovědi, jakési předurčenosti, krásné shody náhod...Jak moc jsme otevření vůči telepatii, vykládáme si správně neverbální komunikaci? Komunikujeme? Rozumíme si?
Jestli je buh, beru za to ,že ono existuje, pak nic není náhodou, má většina událostí určitý smysl a komunikace je nezbytná, ať už mluví sami bytosti anebo symboly kolem nás.
Jak moc člověk věří v sebe samotného, ve svou rodinu,přátele, jistotu? Pochybuje zbytečně anebo spatřuje v jakési vnitřní nejistotě jakousi sebeobranu? Je vůbec na místě pochybovat?
Kdysi ,když mi byly asi tři roky,hrála jsem si na dvorku a matka mě náhle zavolala k obědu, nezvyklý chování, naléhala tak moc, až jsme šli na svačinku.Pár minut na to,v moment ládováním se dobrotami spadla na místo pískoviště ,kde jsme si hráli, koruna stromu.Krátce předtím varovala má zesnulá bábí máti ve spánku,že si má dávat pozor na svou rodinu. Matka tenkrát usla ve vaně ,což se ji do té doby nestalo. Následovala zvláštní posloupnost náhod, kdy životy táty, sestry a mě mohly být v ohrožení. Byla to náhoda? Anebo dobrá komunikace přes různé dimenze bytí pro dobrou věc, jako poděkování ,projev lásky mezi matkou a dcerou ,či přirozená intuice matky, instinkt blížícího se nebezpěčí...
Má matka si zaslouží můj obdiv, byť by se našla spousta kritik mířících na její osobu, má zlaté srdce. Dalo by se říct ,přeživší štírka, plná odhodlanosti, jen ten pesimismus,je trpkou příchutí jejího žití. Sen o bolesti zubu mé matce předvídá brzké rozloučení se s bližním. A žel se sny naplní a opustí ji vždy tři osoby do roka.
Předevčírem jsem přišla z práce domů, do bytu kde bevakuji bez placení nájmu, a Tez se bojí jít tam, a prej abych tam šla s ní.Vejdu do kuchyně a najdem tam pod okny mrtvého ČIKA, jejího králíčka.Celej bílej ležel ztuhlý v klícce,asi zemřel v klidu. jen co teď s tělem do popelnice vyhodit je bez úrovně, zem je mrazem nedostupnou variantou,zbývá voda. Poslaly jsem jejího chlapečka na ledové kře do bílého království,jak pravila. Divný pocit měla jsem, když dotýkala jsem se jeho těla.Zdálo se být těžké, nakonec jako peří vážil. 21 gramů, prý tak může vážit duše, to živé v nás. Nezkoušela jsem a chyběla mi dostatečná drzost a netakt. Vyplul po Vltavě pod jez ze střeláku.Buď sbohem, kuálíčku !
Necelý týden předtim, se ztratila Agáta. Eviku si ji odvezla na venkov k autokárám, kde sama se pokusí rozjet penzion a veřím, že se i podaří získat hvězdičky kvality ve službách té ubytovny.Že se jim to podaří.Jen to zrádné okno zůstalo otevřené.Kočka se nevrací. Začal mráz ,nemilá okolnost.Nedávno mi volala ,že dobrá novina ,že se Agáta našla, zpletli se.
Mno a mě tak napadá jestli sem nepodědila i tuhle pradivnost ,opouštění ve třech. V srpnu mě opustila Baby, a pak se ztrácí mazlíčkové i mým přítelkyním. Postoupnost.
Znám jednoho člověka, s kterým mám spjatu náhodilost setkání...
Ačkoli by bylo vhodný odpustit od myšlenek na něj, není tomu tak a když už je situace čistější,zas jej potkám. Tomu já nerozumim,jestli je naše seznámení pro mě nějak stěžejní ,tak asi v tom ,že jsem poznala co mi chybí a naopak přebývá. Sebedůvěra a bázlivost. Tenhle známej mi otevřel oči.Cítila jsem se být ženou po jeho boku,což se mi nestává často. Žel stud a obavy z toho ,by naše sblížení nedopadlo jako v minulosti, jsem se neodpoutala ,nebyla svá.A minulost se v přítomnosti nemá vytahovat.Prostě brát ten moment. Takže opět jsem se představila nedokonale.A sblížení se nestalo.Na tomhle příběhu, kterej nechci rozebírat na netu ,mě mrzí ,že nekončí happy endem, že nemůžu říct do očí ,to co chci.Odnáším si pocit,že chutné ovoce si odnese někdo jiný a pro mě zbyde jen ta představa zakázaného ovoce omámné příchuti.Anebo to nekončí ? Kdo ví...
Zakoupila jsem dvě knihy, Sto roků samoty a Vše, co opravdu potřebuju znát,jsem se naučil v mateřské školce. Prvý titul jsme četla před lety, úžasně pitoreskní dílo, který když jsem zahlídla na polici antikvariátu, nemohla jsem nechat ladem. A Fulghum je mi znám od Evky.Koupě jakožto dárek pro švagra. Baví mě ,jak rozebírá ty podstatné banality všedního života. Je to inspirující a na prostých příbězích pěkně vyzdvihne určitou cenu věci.Například ,že člověk by se měl občas nechat najít, že i když se to někdy nezdá sehrává důležitou roli v životech jiných. Prý se dá udělat z kořenu pampelišky dobrá káva a pro více obrazotvornosti ve světě,dejte dospělím pastelky do rukou...
Líbí se mi súfijská legenda, kterou tam cituje :" je o dobrém muži, kterému bůh slíbil splnit jedno přání.Muž řekl,že by si přál konat dobro a nevědět o tom.Bůh jeho přání vyhověl.A pak si Bůh řekl ,že je to výborný nápad, a splnil to všem lidem A tak tomu je dodnes ."

...

prodaná nevěsta

proč bychom se netěšili,
že prodaná je něvěsta.
pivo chutná,tak i ženy
polka tančí dokola.
muži lanem nespoutaní
hádka otců o věno.
příslib lásky,úsměv milý
budeme se namlouvat.
tak kolik dáte za nevěstu?
pohádku tři sta nocí
lesklých jako zlato samo,
hotovo jest podepsáno
komedie skončila...
a ještě jednu árii snad,
prosila by nevěsta,
nebo balet,tanec vášní
bez velkého publika
a pak sami v přítmí svíc
kvítky máku, ne-li víc...