...byli jako dva sourozenci ,co potajmu šoustají ve stodole,zatímco jejich rodiče pokojně sledujou televizní epizody love stories,kapiček stěstí a dramat,který se jim nestali.Nevinná hra.
...štípalo,prášilo,krásně vonělo seno...
Vždycky jsem chtěla umět plést. Navlíknout nit a zaplést se...
Já chtěl mít motorku,co to rozhulí na 200,bylo mi třináct,a hovno stoho.
tam v obýváku epizoda stěstí končí,a děcka si užívaj.Matka vzdychne achjo,otec otvírá hlavhače gambrinus.Nemaj si co říct ,zatímco dcera sténa rytmicky,
když byla malá, hrála si s Barbie na francouzský kabaret.Milovala po francouzsku.
Kdysi vnímala svý tělo jako by bylo plastový.Jednorázovka.Necitelná gumová panna,co může prasknout a taky že prasklo.Za pár měsíců,...musela vyzrát.Buňky se oživily.Přiznání a spoutanost.
...loutky si tančí v divadlu pro hluché.Sami slepí.Publikum mává aplaus.Tekuté se slévá,
ti dva tam sviští v rytmu.Palivo na plno!Těla se třela.Pot.
Sluchova extáze.Vznesla se do kosmu...
its most likely to do with pedophillia. and probably influenced by that book Lolita, with the girl hus under-aged n gets this guy hus like 40 to fall for her...
and for references in the lyrics a) she wud get him in prison for leaving her, becus she'll tell of what theyve done together (thats the leverage for him to be in jail) and b) "it serves u right for kissing little girls"
miserylee
sobota, listopadu 22, 2008
Stříbrný slunce
ráno bylo divný.),probudila mě bolest z krvácení.Nemám rada tyhle stavy.Rychle jsem se přesunula na Zličin.Nervózně jsem tam čekala.Až zabere prášek,přejede bus.Ten končil ve vilkách.Začlo dost sněžět.
Takže čuprácká procházka domu ve vánici.Bylo to příjemný,jak mi vločky mrzly na tváři,vítr byl neúprosný,vločky nalepené na řasách. Stříbrné slunce prosakovalo mraky...no fotila jsem ale,nevim co provedlo,studem,že se schovalo..
Chtěla jsem spát.ale zasekla jsem se na netu.A ten mě teda dopaloval.Zatracenej gmail,takový komplikace,s heslem ap.
Ta pavučina mě teda dostává.Já taký malý pavouček nesmělý...
mám cistu,bo jak se tomu říká
na levym vaječníku,prý 3cm.Může praskout během cyklu ,tak v to veřim,aby praskla sama.Nechce se mi pod skalpem.Během dvou až tří týdnů se dozvím výsledky vyšetření,zatím vím,že mam streptokoka A a Stafylokoka,zvýšenou hladinu ASlo na 411,což je prý velký nadprůměr. No jo taky musim mít něco navíc.
Ale tak být jednou začas napadena bacily,aspoň pak podtrhne uvědomnění si ceny svého zdraví.A když lamaticky jsem přecházela menší bolístka,není divu.Ale dobré to bude...
Takže čuprácká procházka domu ve vánici.Bylo to příjemný,jak mi vločky mrzly na tváři,vítr byl neúprosný,vločky nalepené na řasách. Stříbrné slunce prosakovalo mraky...no fotila jsem ale,nevim co provedlo,studem,že se schovalo..
Chtěla jsem spát.ale zasekla jsem se na netu.A ten mě teda dopaloval.Zatracenej gmail,takový komplikace,s heslem ap.
Ta pavučina mě teda dostává.Já taký malý pavouček nesmělý...
mám cistu,bo jak se tomu říká
na levym vaječníku,prý 3cm.Může praskout během cyklu ,tak v to veřim,aby praskla sama.Nechce se mi pod skalpem.Během dvou až tří týdnů se dozvím výsledky vyšetření,zatím vím,že mam streptokoka A a Stafylokoka,zvýšenou hladinu ASlo na 411,což je prý velký nadprůměr. No jo taky musim mít něco navíc.
Ale tak být jednou začas napadena bacily,aspoň pak podtrhne uvědomnění si ceny svého zdraví.A když lamaticky jsem přecházela menší bolístka,není divu.Ale dobré to bude...
heuréka!
tak jsme konečne on-line...
prvý večer stravený intalováním, zakládáním, spravováním....
Je to super!Šlape celkom rychle na to ,že je to mobilní připojení. Akorát mi dnes nejde přihlásti se na nyx a mám trable s maily.Ale ty maily jsou banálnější.
Mě baví sledovat ségru ,jak se učí, vzpomínám na sebe poprvé na netu,trvalo mi hodiny,než jsem si vymyslela nick,někam zaregistrovala ,něco napsala.Teď to moc neřeším co si kdo pomyslí...
...
nechala jsem se naverbovat na facebook, ale zatím nevidím ňáky čuprácky výhody toho.tak uvidí se.
to mě sere ty maily a hesla.Proč to ten google tak komplikuje?
...a tahle skladba se mi fakt líbí
http://www.youtube.com/watch?v=-PACStt2ecg
prvý večer stravený intalováním, zakládáním, spravováním....
Je to super!Šlape celkom rychle na to ,že je to mobilní připojení. Akorát mi dnes nejde přihlásti se na nyx a mám trable s maily.Ale ty maily jsou banálnější.
Mě baví sledovat ségru ,jak se učí, vzpomínám na sebe poprvé na netu,trvalo mi hodiny,než jsem si vymyslela nick,někam zaregistrovala ,něco napsala.Teď to moc neřeším co si kdo pomyslí...
...
nechala jsem se naverbovat na facebook, ale zatím nevidím ňáky čuprácky výhody toho.tak uvidí se.
to mě sere ty maily a hesla.Proč to ten google tak komplikuje?
...a tahle skladba se mi fakt líbí
http://www.youtube.com/watch?v=-PACStt2ecg
úterý, listopadu 18, 2008
17.listopad
,, Ať mír dál zůstává s touto krajinou…“
jo jo je tomu už devátenáct let,co estébáci mydlili pendreky studenty a jiný „spolusoudruhy“, co chtěli svobodu.Významný to den ,ten 17. listopad v našich dějinách.Ač nejsem nějak výrazně našinecky založená ,vystavila jsem vlaječku do okna na počest všech těch statečných lidí či obětí z let 1989 a 1939,a pak že studenti či jedinci nezmůžou velké věci.Do průchodu na Národní třídě jsem se teda dnes nedostala,a tak zapalím svíci zde.Tak, a už hoří na mém okením oltáři.
Cosi jako dokumentární film Filipa Renče s názvem Polojasno na motiv knihy (autorem byl asi Václav Bartoška,) jednoho z listopadových studentů,který se pak podílel v komisi na shromáždění důkazů usvědčujících komoušký funkcionáře o jejich zodpovědnosti na krutosti zásahu proti demonstrantům,mi o trochu víc objasnil události té doby.
Byly mi tři roky,když mě máti vezla v kočáře na Václavák při sametový revoluci.Nadšeně cinkala klíčema a pevně věřila v pozitivní změnu,ve svobodu a demokracii.Dnes už opadla její nadšenost idejí lepší budoucnosti, ale to je asi problém té generace narozené po druhý světový,který byly vzaty možnosti a do hlavy jim byl vtloukán extrémní socialismus.Přesto , že je v jistých ohledech nespokojená s vývojem polistopadové politiky, s jistou dávkou hrdosti vypráví ,jak nám pod okny stály chupatý ,když se doma slavilo a pouštěla se zakázaná muzika,bo jak sestra byla tehdá 17.na místě činu a já si pamatuju,jak nám v předsíni visel plakát Václava Havla,aspoň pro mě nej prezident ,jedna z největších českých osobností druhý půlky 20.století.Masaryka jsem nezažila,takže soudím subjektivně.
Boris Rezner vyprávěl ,jak se shodou okolností ten den hrála v Národnim hra tématicky pojednávající o tom, co se právě v onu chvíli dělo jen o pár metrů dál.
Sejří mě teda ,že v nedávných krajských volbách vyhráli social.demokrati ti „kabátnici“,co nabídli spolupráci ruďochům,takže se zase ty soudržky a soudruzi dostali k moci.Je to ostuda. Ale za pár let vymřou i ti co s nima furt sympatizujou a zapomněli bo ignorují, čeho byl komunismus schopen v minulosti.Pak taky nepochopim,jak se někdo může sdružovat do dělnický strany a pochodovat napříč Litvínem a hlásat naci keci.Kriploidní neandrtálci.
A mě těší, že změna nastala, opona padla a ač je cítit kapitalismus je super ,že máme svobodu.A za to všem děkuju.Že jsem nemusela jako mý sestry říkat soudružko učitelko,recitovat nevkusný básně s pionýrským šátkem,brigádničit na chmelu,bát se projevit názor,uniformovat se a myslet si ,že nikdy nic nedokážu .Jo jsem to dítko, co nastoupilo do školy v roce 1993, prvý ročník demokratickýho Česka ,Moravy a Slezska…
Možná trochu závidím svým spolužákům ročník narození ,89.:) Jedna z nich se dokonce narodila přímo na 17.listopad 89. V mým roce bouchnul Černobyl a Pulp vydaly album se songem Master of this Universe,ale o to tu neběží.
Takže díky ,že jste neseděli na zadcích a hnuly dějinami.I když uznávám,že v tý době byl totalismus v troskách přehlcen vlastními zvratky a tíhou svědomí.
jo jo je tomu už devátenáct let,co estébáci mydlili pendreky studenty a jiný „spolusoudruhy“, co chtěli svobodu.Významný to den ,ten 17. listopad v našich dějinách.Ač nejsem nějak výrazně našinecky založená ,vystavila jsem vlaječku do okna na počest všech těch statečných lidí či obětí z let 1989 a 1939,a pak že studenti či jedinci nezmůžou velké věci.Do průchodu na Národní třídě jsem se teda dnes nedostala,a tak zapalím svíci zde.Tak, a už hoří na mém okením oltáři.
Cosi jako dokumentární film Filipa Renče s názvem Polojasno na motiv knihy (autorem byl asi Václav Bartoška,) jednoho z listopadových studentů,který se pak podílel v komisi na shromáždění důkazů usvědčujících komoušký funkcionáře o jejich zodpovědnosti na krutosti zásahu proti demonstrantům,mi o trochu víc objasnil události té doby.
Byly mi tři roky,když mě máti vezla v kočáře na Václavák při sametový revoluci.Nadšeně cinkala klíčema a pevně věřila v pozitivní změnu,ve svobodu a demokracii.Dnes už opadla její nadšenost idejí lepší budoucnosti, ale to je asi problém té generace narozené po druhý světový,který byly vzaty možnosti a do hlavy jim byl vtloukán extrémní socialismus.Přesto , že je v jistých ohledech nespokojená s vývojem polistopadové politiky, s jistou dávkou hrdosti vypráví ,jak nám pod okny stály chupatý ,když se doma slavilo a pouštěla se zakázaná muzika,bo jak sestra byla tehdá 17.na místě činu a já si pamatuju,jak nám v předsíni visel plakát Václava Havla,aspoň pro mě nej prezident ,jedna z největších českých osobností druhý půlky 20.století.Masaryka jsem nezažila,takže soudím subjektivně.
Boris Rezner vyprávěl ,jak se shodou okolností ten den hrála v Národnim hra tématicky pojednávající o tom, co se právě v onu chvíli dělo jen o pár metrů dál.
Sejří mě teda ,že v nedávných krajských volbách vyhráli social.demokrati ti „kabátnici“,co nabídli spolupráci ruďochům,takže se zase ty soudržky a soudruzi dostali k moci.Je to ostuda. Ale za pár let vymřou i ti co s nima furt sympatizujou a zapomněli bo ignorují, čeho byl komunismus schopen v minulosti.Pak taky nepochopim,jak se někdo může sdružovat do dělnický strany a pochodovat napříč Litvínem a hlásat naci keci.Kriploidní neandrtálci.
A mě těší, že změna nastala, opona padla a ač je cítit kapitalismus je super ,že máme svobodu.A za to všem děkuju.Že jsem nemusela jako mý sestry říkat soudružko učitelko,recitovat nevkusný básně s pionýrským šátkem,brigádničit na chmelu,bát se projevit názor,uniformovat se a myslet si ,že nikdy nic nedokážu .Jo jsem to dítko, co nastoupilo do školy v roce 1993, prvý ročník demokratickýho Česka ,Moravy a Slezska…
Možná trochu závidím svým spolužákům ročník narození ,89.:) Jedna z nich se dokonce narodila přímo na 17.listopad 89. V mým roce bouchnul Černobyl a Pulp vydaly album se songem Master of this Universe,ale o to tu neběží.
Takže díky ,že jste neseděli na zadcích a hnuly dějinami.I když uznávám,že v tý době byl totalismus v troskách přehlcen vlastními zvratky a tíhou svědomí.
obama
Tak to vypadá ,že nás čaká barevná a lepší budoucnost.Američani ukázali ,že nejsou zabedněný a přišla změna.Barack Hussein Obama,tak snad to nebudou jen planý řeči a dojde ke změně politickýho jednání USA.Je na čase.by přestali válčit a všude šířit svůj ideál krásy rodinného života,tzv. amerického snu.A ukázali, že jsou to opravdu svobodné státy.
Trochu se nám vzdálili právě i od těch svých ideálů.A iluze doprovázaná přehlceným konzumen roztahovala se světem a křičela ,buďte jako my.Zdá se ,že právě tohle se změní.
Přesto světu Amerika dala hodně a tím nemyslím coca colu,bo hamburgry.I když americký fimový happyendy nemiluju,chci věřit ,že bude happy end.Nebude to lehký se vypořádat s finanční krizi a následky válčení.ale snad se i ukáže ,že nejsou tak moc bláznivě podezřívající všechny muslimy a přestane vyhlazování.No radar. Další spor.Rusko vyhrožuje.Ale taky by se měli zklidnit.Nemá smysl zbrojit,potřebnější je záchrana Země například.
Taky je fajný ,že je zeměkoule podmořsky protkaná pavučinou nevybuchlých atomovek.Snad materiál se neporuší a nedojde k explozím.Ani houbaři by neměli radost z takových hříbků.
Jo jo pravda někdy bolí.A Dánové nejsou příliš nadšení zjištěním ,že právě jedna z oněch bomb je pohřbena kdesi u Grónska.
Takže jak říkáj na východě…nechť jsou všechny bytosti šťastní“…
Trochu se nám vzdálili právě i od těch svých ideálů.A iluze doprovázaná přehlceným konzumen roztahovala se světem a křičela ,buďte jako my.Zdá se ,že právě tohle se změní.
Přesto světu Amerika dala hodně a tím nemyslím coca colu,bo hamburgry.I když americký fimový happyendy nemiluju,chci věřit ,že bude happy end.Nebude to lehký se vypořádat s finanční krizi a následky válčení.ale snad se i ukáže ,že nejsou tak moc bláznivě podezřívající všechny muslimy a přestane vyhlazování.No radar. Další spor.Rusko vyhrožuje.Ale taky by se měli zklidnit.Nemá smysl zbrojit,potřebnější je záchrana Země například.
Taky je fajný ,že je zeměkoule podmořsky protkaná pavučinou nevybuchlých atomovek.Snad materiál se neporuší a nedojde k explozím.Ani houbaři by neměli radost z takových hříbků.
Jo jo pravda někdy bolí.A Dánové nejsou příliš nadšení zjištěním ,že právě jedna z oněch bomb je pohřbena kdesi u Grónska.
Takže jak říkáj na východě…nechť jsou všechny bytosti šťastní“…
pondělí, listopadu 10, 2008
Better safe than sorry
bojím se bojím...
že já se nedržila věty...better safe than sorry... hrozí mi pohlavní onemocnění.Páč jeden má jisté pupínky pod žaludem,který měl teda už v době našeho úletu.Nechápu proč to neřešil už tenkrát,bo proč aspoň blbštajn neřek ,že něco takovýho má že?!.A já jsem zase debilní ,že spávám bez ochrany..,Teď se klepu,aby ten úlet nebyl letem posledním.
Zatím jako dobrý, nepříjde mi ,že bych měla příznaky,ale jakmile člověk přemejšlí,že by něco měl,začne ho všechno bolet.Takže v tom blbým případě mě čeká rakovina děložního čípku, v tom lepším to bude jen varování holka opatrně.
Hrozný jak si hraju se svým zdravím.Už v létě jsem chtěla jít na testy kvúli rýsujícímu se vztahu,tak jsem chtěla mít na novo jasno,že jsem v cajku v pohodě,ale ještě neuběhla údajná inkubační doba a navíc i ze vztahu sešlo. A teď ,že jsem blbka jedna důvěřovala ,čelím tomuhle.No a snad nejsem přenašečem,páč to bych druhýmu zavařilapěkně pod kotlem.
Kež jsem zdravá. honí se kolem mě čerti a smějou se mé lehkomyslnosti a já jim ze strachu slibuju ,že už budu hodná a budu se chránit.
...do toho ještě zduřelá uzlina v krku, která prý není nic vážného, ale zítra jdu ještě na vodběr a pak do týdne se uvidí...o otevřeným zubu ani netřeba mluvit,taká maličkost...
Tak doufám ,že mě zítra gynda veme,bo půjdu na ambulanci,protože čekat až na 5. prosince,kdy mám termín,je moc daleko a nevydržím tu nejistotu...
pondělí, listopadu 03, 2008
sexistickej sexy svět
Celej svět je hrozně sexistickej! Sex se nabízí a prodává na každým rohu, média využivaj lidské pudivosti ,aby zvýšila prodej čehokoli.I když vidiš si hrát dvě děti,děcko s dospělím,je v tom sex.Ta chemická reakce, je prostě všude.Sednu si do parku a kolem projde páreček tak kolem padesátky,kolikrát ty už souložili,…a za nima čerstvě zamilovaní, co přpomínají je samotné před třiceti lety. Kolik kamarádů to dalo už dohromady, i když spolu nikdy oficiálně nechodili,prostě si šáhnou,protože je tam ta důvěra,prchavost imtimnosti.Každej už viděl svý kámoše nahý.Nebo aspoň jejich obnažený části.
Takový metro je typickým příkladem,kde to sexem smrdí.Plejáda zadků je kmání na pohled,když lovíš čeho by se chytnul tvůj zrak.Jasně ,že na ty zadnice necivís vědomě furt,ale v podstatě čekáš na přiležitost přiblížit se blíž a přičichnot si,zjistit genetickou výbavu.Jsme takoví lovní psící,uhonění…nebrat mě doslova.
Takový ti trendy pípl co si na zadky nasadí nápisy,ještě podtrhují svou sexuchtivost,jako by měli na zadku přilepenej štít, vjezd do garáže.Nemusíš platit ani za čekání.
Sex nám oblbuje hlavu a tomu stavu říkáme zamilovanost.Přitom až po dvou letech se dá mluvit o opravdovských citech.Je sex bez polibků láska?Je láska bez sexu?
Je ta boží bordelmamá spokojená s tím koho si vybíráme?Kdo si vybírá?Semene,vejce,nos,zrak nebo srdce?Kde je hranice mezi nabírání zkušeností a prostitucí? Jaký by měl být standart odměny? Orgasmus? Tak kolik? Pět babek? Kolik těch postarších dam mohlo zažít orgasmů?Lidi byli vždycky prasata zvrhlí, jen doby o tom nemluvily vždy narovinu.Třeba i tabu napomáhalo všeobecnější nadrženosti.
Už se asi neskače do kupek sena za polední siesty k rychlovce jak na kuřpauzu práce.Předvádíme kultivovanost.Dneska si lidi vybíraj pomalu dovolenou ,píšou si rozvrh souložících dní a hodin. Cpou se antipilulemi,by nepočaly a chlapi paradoxně přicházej o své nejšikovnější semena a seménka.
A sexualní touhy a představy.Kolik už bylo perverznosti v řadách řeholníků,co zasvětili život lásce k bohu a své vlastní studny naplnění nechali vyschnout jak hrdlo na poušti.
Kam se může jeden dobrat, když potlačí v sobě ten chtíč a neodváží se k tomu být amantova afrodité?Umrská si jóny k zvlhnutí,ale usuší hubu.A způsobí si neurózu.A on ,skončí jako senilní děd co by šel zadupat s dívenkou,i když ví moc dobře že lingan se nepostaví.kulky jsou povadlé.
Jak by vstoupl počet voličů politické partaji,kdyby rozdávali na náměstí bo u metra sexuální potřeby? Náte roberta ,kuličky Venuše,balíček kondomů z vašich daní,teda zadara, a udělejte si doma dobře po večeři při znělce ..tvůj svět je můj.nechápeš a tak to má být ,že i s malým kašpárkem de zahrát drama,zorat pole.A tak malý prso nebo velký? Není to nakonec jedno,vždyť i plošina má svou krásnu přistání a vzletu…
Takový metro je typickým příkladem,kde to sexem smrdí.Plejáda zadků je kmání na pohled,když lovíš čeho by se chytnul tvůj zrak.Jasně ,že na ty zadnice necivís vědomě furt,ale v podstatě čekáš na přiležitost přiblížit se blíž a přičichnot si,zjistit genetickou výbavu.Jsme takoví lovní psící,uhonění…nebrat mě doslova.
Takový ti trendy pípl co si na zadky nasadí nápisy,ještě podtrhují svou sexuchtivost,jako by měli na zadku přilepenej štít, vjezd do garáže.Nemusíš platit ani za čekání.
Sex nám oblbuje hlavu a tomu stavu říkáme zamilovanost.Přitom až po dvou letech se dá mluvit o opravdovských citech.Je sex bez polibků láska?Je láska bez sexu?
Je ta boží bordelmamá spokojená s tím koho si vybíráme?Kdo si vybírá?Semene,vejce,nos,zrak nebo srdce?Kde je hranice mezi nabírání zkušeností a prostitucí? Jaký by měl být standart odměny? Orgasmus? Tak kolik? Pět babek? Kolik těch postarších dam mohlo zažít orgasmů?Lidi byli vždycky prasata zvrhlí, jen doby o tom nemluvily vždy narovinu.Třeba i tabu napomáhalo všeobecnější nadrženosti.
Už se asi neskače do kupek sena za polední siesty k rychlovce jak na kuřpauzu práce.Předvádíme kultivovanost.Dneska si lidi vybíraj pomalu dovolenou ,píšou si rozvrh souložících dní a hodin. Cpou se antipilulemi,by nepočaly a chlapi paradoxně přicházej o své nejšikovnější semena a seménka.
A sexualní touhy a představy.Kolik už bylo perverznosti v řadách řeholníků,co zasvětili život lásce k bohu a své vlastní studny naplnění nechali vyschnout jak hrdlo na poušti.
Kam se může jeden dobrat, když potlačí v sobě ten chtíč a neodváží se k tomu být amantova afrodité?Umrská si jóny k zvlhnutí,ale usuší hubu.A způsobí si neurózu.A on ,skončí jako senilní děd co by šel zadupat s dívenkou,i když ví moc dobře že lingan se nepostaví.kulky jsou povadlé.
Jak by vstoupl počet voličů politické partaji,kdyby rozdávali na náměstí bo u metra sexuální potřeby? Náte roberta ,kuličky Venuše,balíček kondomů z vašich daní,teda zadara, a udělejte si doma dobře po večeři při znělce ..tvůj svět je můj.nechápeš a tak to má být ,že i s malým kašpárkem de zahrát drama,zorat pole.A tak malý prso nebo velký? Není to nakonec jedno,vždyť i plošina má svou krásnu přistání a vzletu…
Tak je mi 22!
Bukowski prý napsal ,že se člověk rodí jako génius a umírá jako idiot.
V reflexu psali ,že od 20-22 začíná tělo už stárnout,pomalu umírat,takže dle bukowského teorie,od 22 idiotíme.Milá představa.Takže žádná nobellovka , jen čistý prosťáčky titul života…
Prý na svůj věk nevypadám,tak to mě i celkem těší,aspoň ještě nejsou třeba krémy proti vráskám,pokožka má stále dost masti…jen ten stařecký pesimismus a nostalgie mě nějak často přepadávala.
Tak jsem si řekla dost!
Jasně tak už nejsem ztřeštěná jako jsem bývala anebo jsem se to naučila maskovat.Jen je to krapánek nudný.
Tak tyhle pocity shodím ze svých větví jako seshlé lístky a vyčkám si kreativně na jaro. My čekali jaro a zatím přišel mráz…to si nezaspívám,aleda že by nás přepadli zas choutky se přeládovat třešněmi? Jen štěstí,že mezi kmety a mou generací byla ještě ta co zpívala ,poslala mě moje holka pro jahody mražený.A jahoda je slastnější plod.Takže až odpluje parobkova oranžová vlna s těmi dalšími přesycenci,budem si zpívat na ptáky jsme krátky?
Nechtěla jsem plkat o politice.Stejnak je to vysoká hra pro tajmůskářské hazardní hráče,kterým se jen tak nedá civět do karet.Ani nebudu říkat bude hůř,protože bejvávalo ,je a bude dobře a nejen za našich mladých let!
Moravec je vyzpovídaval celkem dlouho,vysílal z Kábulu.Parkanová hajíla radar,naši armádní účast v zahraničí .Přístí rok máme posílit své stavy tam a pomoc Holanďanům v afgánským teritoriu.Zaorálek kritizoval,že prej se smlouvou o radaru k ústavnímu soudu …2 hodiny ,až by mě z toho všeho rozbolila hlava.
Irsko dostane antibyrokratickou cenu za odmítnutí lisabonské smlouvy a ve Vietnamu spláchly vlny 44 lidí. Jsou dnes dušičky.Tak mi hoří svíce na stole,za všechny ,co už (mi) odešli.
Dneska jsme lopatili jak ukáčka na dvorku…máti udělala bramborový placičky a další sérii štrůdlů.Vypila jsem jakýsi lečivý vývar z cibule a majoránky osladěný medem,je to na odhlenění,ale chutná,vlastně nechutná,i když celkem zabírá.
Zítra musím oběhat pár věcí a asi budu muset zase odložit tu jógu.Jsem furt nastydlá,
potřebovala bych se vyležet,ale musím odevzat práci ve škole.
U Lukase jsme se bavili o silvestru, padl návrh, že bysme jeli zakalit do Amstru,vzali si kolečkový brusle a drandili tam zkouřený ,teda jestli tam nebude sníh.Ale myslim ,že to padne. Napadá mě nejeden důvod proč.
Tak odpočívejte v pokoji…
Svíce mi tu doplápolává,snaží se jako by měla udržet víka u filmu,co začal pozdě v noci a ona je už znavená…dohořívá.Hezký odlesky tím hází na zeď.22:22. Přeju si…
Drží se holka jedna.Vypalila už všechen vyhořelý vosk a právě zhasla.čas 22:25.
Spásu duším anebo štastnou inkarnaci…
V reflexu psali ,že od 20-22 začíná tělo už stárnout,pomalu umírat,takže dle bukowského teorie,od 22 idiotíme.Milá představa.Takže žádná nobellovka , jen čistý prosťáčky titul života…
Prý na svůj věk nevypadám,tak to mě i celkem těší,aspoň ještě nejsou třeba krémy proti vráskám,pokožka má stále dost masti…jen ten stařecký pesimismus a nostalgie mě nějak často přepadávala.
Tak jsem si řekla dost!
Jasně tak už nejsem ztřeštěná jako jsem bývala anebo jsem se to naučila maskovat.Jen je to krapánek nudný.
Tak tyhle pocity shodím ze svých větví jako seshlé lístky a vyčkám si kreativně na jaro. My čekali jaro a zatím přišel mráz…to si nezaspívám,aleda že by nás přepadli zas choutky se přeládovat třešněmi? Jen štěstí,že mezi kmety a mou generací byla ještě ta co zpívala ,poslala mě moje holka pro jahody mražený.A jahoda je slastnější plod.Takže až odpluje parobkova oranžová vlna s těmi dalšími přesycenci,budem si zpívat na ptáky jsme krátky?
Nechtěla jsem plkat o politice.Stejnak je to vysoká hra pro tajmůskářské hazardní hráče,kterým se jen tak nedá civět do karet.Ani nebudu říkat bude hůř,protože bejvávalo ,je a bude dobře a nejen za našich mladých let!
Moravec je vyzpovídaval celkem dlouho,vysílal z Kábulu.Parkanová hajíla radar,naši armádní účast v zahraničí .Přístí rok máme posílit své stavy tam a pomoc Holanďanům v afgánským teritoriu.Zaorálek kritizoval,že prej se smlouvou o radaru k ústavnímu soudu …2 hodiny ,až by mě z toho všeho rozbolila hlava.
Irsko dostane antibyrokratickou cenu za odmítnutí lisabonské smlouvy a ve Vietnamu spláchly vlny 44 lidí. Jsou dnes dušičky.Tak mi hoří svíce na stole,za všechny ,co už (mi) odešli.
Dneska jsme lopatili jak ukáčka na dvorku…máti udělala bramborový placičky a další sérii štrůdlů.Vypila jsem jakýsi lečivý vývar z cibule a majoránky osladěný medem,je to na odhlenění,ale chutná,vlastně nechutná,i když celkem zabírá.
Zítra musím oběhat pár věcí a asi budu muset zase odložit tu jógu.Jsem furt nastydlá,
potřebovala bych se vyležet,ale musím odevzat práci ve škole.
U Lukase jsme se bavili o silvestru, padl návrh, že bysme jeli zakalit do Amstru,vzali si kolečkový brusle a drandili tam zkouřený ,teda jestli tam nebude sníh.Ale myslim ,že to padne. Napadá mě nejeden důvod proč.
Tak odpočívejte v pokoji…
Svíce mi tu doplápolává,snaží se jako by měla udržet víka u filmu,co začal pozdě v noci a ona je už znavená…dohořívá.Hezký odlesky tím hází na zeď.22:22. Přeju si…
Drží se holka jedna.Vypalila už všechen vyhořelý vosk a právě zhasla.čas 22:25.
Spásu duším anebo štastnou inkarnaci…
2.11.2008 po půlnoci…
To už stojím ve frontě nákupní galerie- toho super levnýho supermarketu a jezdím s vozíkem dopředu a k sobě,drncám s ním k ukolébání.Pak mi to dojde.Tak se zasměju a zaplatím.
Klidný postání se vypařilo,klimbám se ze strany na stranu jako loď na klidném moři…jen aby róbátko nezačlo řvát. Joj tak nějak o oblblosti mateřstvím mé sestry.
Zkroutí se ti jazyk do šišlavého tónu. Objeví se kroužky pod očima s prapodivnou načasovaností spánku.Dítě je téma nambr van a sedí si jako top všech jejich zájmů a sil.
Jaká to obětavost.Zodpovědnost s doživotní zárukou anebo výčitky svědomí,kde jsme jen udělali chybu…Ale klid.Vyrovnanost a nepopsatelná krása ve výrazu maminy je neodolatelná.Je tou nepostradatelnou,milující. Útěchou.
Můj bratranec O. se mi nikdy neměl tu možnost představit.Žije si, snad ?,v klidu v jistým sanatoriu,poté co jako malý sezobal platíčko pilulek,co mu žel zapříčililiy doživotní demenci. Tetka se o něj děvět let starala, až nebylo sil,už ji pak ani nepoznal.Tragičnost ztráty potomka musí být šílená.
Ve vedlejší ulici ,od Švandovky,kde jsem bydlela,tam na Smíchově.Vlastně v ulici ,kam jsem chodila na základku bydlela slečna o rok starší než já,která si vyžádala od své máti neustálou péči.Holčina jak vyžle,zamrzlá vě věku ročního dítěte,se vypořádává s běžnými ženskými cykly a ani chudák neví ,co to znamená.Ztrácí se před očima.Přitom tenhle příběh má nasvědomí neakutní pomoc lékařů.Mohla být v pohodě.Zatím je připoutaná ke kočáru.Nejezdí si jako mladá šlechtična,popelka nebude muset nikdy o půlnoci domů,protože žádný princ nečeká,ani nebude.Jen ten zatracený moment oddychnutí.Který si nikdo nechce přiznat,ale surově ,je to tak.
A ve Švandovce žil takový miledivný páreček.Byli to naši známí.Věrka byla milá ženská a kdyby ji tatík před očima nesprovodil matku sekerou ze světa, mohla to být i chytrá ženská..Žel se pro ni čas tam někde trochu zastavil.Byla pracovitá ,upovídaná a ráda opakovala moudra ,přitakávala často mý matce a často nás holky lechtala,což mi v dětctví celkem vadilo.Páč jsem se ji ,kvůli jejímu neupravenému špinavému zjevu šítila.Pak se tohle zlepšilo a než umřela zdál se mi divný sen,v kterém byla tak vyhublá jako smrt sama,kráčela Židákem a mě se zdálo,že se se mnou loučí.Do roka ,poté co Věrka slyšela hlasy andělů,jež nakonec i spatřila, odešel i Jan,její druh. Nikdy se nevzali,žili spolu na hromádce,něco jako bratr a setra. Byl to hrozně milej a hodnej chlapík.Často mi sjel zrak na ty okna naproti nám,který tam zůstaly po nich opuštěný ňáký čas.
Ležím si ve vaně a slyším malou Janičku jak naříká,ptám se jí ,copak že se to stalo? Chybí ji maminka.Je jí 6 let a spává v posteli u mámy.Ta tu teď není.Vylezu s namydlenou hlavou ven…snažim se ji uklidnit,nevím jak.Nabízím ji pití.pohádku,plyšáka ,co by ji chránil.Ona chce babičku.Tak ji položím ovci do letiště mých rodičů,ptám se sestry ,čerstvé dvojnásobné maminy,co s ní.Zavolá Janinky bábí a usedá ji k posteli.Nasadí ten šišlavý hlas.A já si du dokončit koupel.
Jej je to těžší než jsme si kdy myslela tenkrát s panenkama v pokojíku.Dětem se nemá lhát.Ale jsou tak neodbytné ,někdy ochotné čekat celou noc.Hodí se vychytralá báchorka,kterou spolknou jak prášek na spaní.Jako malá jsem vždycky čekala na rodiče než se vrátí za chvíli z hospody.Čekala jsem do usnutí.Kolikrát jsem musela cítit to opuštění?Ještě ,že si už nepamatuju.Nemám ráda loučení – lidé se prostě někdy tak rychle vypaří,ale jejich stopa zůstavá tak silně až bolestivě v tisknutá v srdci.Jak já tou dobou neměla ráda ten jejich výraz se zkroucenou definicí - za chvíli..
Klidný postání se vypařilo,klimbám se ze strany na stranu jako loď na klidném moři…jen aby róbátko nezačlo řvát. Joj tak nějak o oblblosti mateřstvím mé sestry.
Zkroutí se ti jazyk do šišlavého tónu. Objeví se kroužky pod očima s prapodivnou načasovaností spánku.Dítě je téma nambr van a sedí si jako top všech jejich zájmů a sil.
Jaká to obětavost.Zodpovědnost s doživotní zárukou anebo výčitky svědomí,kde jsme jen udělali chybu…Ale klid.Vyrovnanost a nepopsatelná krása ve výrazu maminy je neodolatelná.Je tou nepostradatelnou,milující. Útěchou.
Můj bratranec O. se mi nikdy neměl tu možnost představit.Žije si, snad ?,v klidu v jistým sanatoriu,poté co jako malý sezobal platíčko pilulek,co mu žel zapříčililiy doživotní demenci. Tetka se o něj děvět let starala, až nebylo sil,už ji pak ani nepoznal.Tragičnost ztráty potomka musí být šílená.
Ve vedlejší ulici ,od Švandovky,kde jsem bydlela,tam na Smíchově.Vlastně v ulici ,kam jsem chodila na základku bydlela slečna o rok starší než já,která si vyžádala od své máti neustálou péči.Holčina jak vyžle,zamrzlá vě věku ročního dítěte,se vypořádává s běžnými ženskými cykly a ani chudák neví ,co to znamená.Ztrácí se před očima.Přitom tenhle příběh má nasvědomí neakutní pomoc lékařů.Mohla být v pohodě.Zatím je připoutaná ke kočáru.Nejezdí si jako mladá šlechtična,popelka nebude muset nikdy o půlnoci domů,protože žádný princ nečeká,ani nebude.Jen ten zatracený moment oddychnutí.Který si nikdo nechce přiznat,ale surově ,je to tak.
A ve Švandovce žil takový miledivný páreček.Byli to naši známí.Věrka byla milá ženská a kdyby ji tatík před očima nesprovodil matku sekerou ze světa, mohla to být i chytrá ženská..Žel se pro ni čas tam někde trochu zastavil.Byla pracovitá ,upovídaná a ráda opakovala moudra ,přitakávala často mý matce a často nás holky lechtala,což mi v dětctví celkem vadilo.Páč jsem se ji ,kvůli jejímu neupravenému špinavému zjevu šítila.Pak se tohle zlepšilo a než umřela zdál se mi divný sen,v kterém byla tak vyhublá jako smrt sama,kráčela Židákem a mě se zdálo,že se se mnou loučí.Do roka ,poté co Věrka slyšela hlasy andělů,jež nakonec i spatřila, odešel i Jan,její druh. Nikdy se nevzali,žili spolu na hromádce,něco jako bratr a setra. Byl to hrozně milej a hodnej chlapík.Často mi sjel zrak na ty okna naproti nám,který tam zůstaly po nich opuštěný ňáký čas.
Ležím si ve vaně a slyším malou Janičku jak naříká,ptám se jí ,copak že se to stalo? Chybí ji maminka.Je jí 6 let a spává v posteli u mámy.Ta tu teď není.Vylezu s namydlenou hlavou ven…snažim se ji uklidnit,nevím jak.Nabízím ji pití.pohádku,plyšáka ,co by ji chránil.Ona chce babičku.Tak ji položím ovci do letiště mých rodičů,ptám se sestry ,čerstvé dvojnásobné maminy,co s ní.Zavolá Janinky bábí a usedá ji k posteli.Nasadí ten šišlavý hlas.A já si du dokončit koupel.
Jej je to těžší než jsme si kdy myslela tenkrát s panenkama v pokojíku.Dětem se nemá lhát.Ale jsou tak neodbytné ,někdy ochotné čekat celou noc.Hodí se vychytralá báchorka,kterou spolknou jak prášek na spaní.Jako malá jsem vždycky čekala na rodiče než se vrátí za chvíli z hospody.Čekala jsem do usnutí.Kolikrát jsem musela cítit to opuštění?Ještě ,že si už nepamatuju.Nemám ráda loučení – lidé se prostě někdy tak rychle vypaří,ale jejich stopa zůstavá tak silně až bolestivě v tisknutá v srdci.Jak já tou dobou neměla ráda ten jejich výraz se zkroucenou definicí - za chvíli..
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
