Jak bych byla štastná ,mohla-li bych milovat jen sebe.
Jaká to sobeckost,ale byla bych svým hrdým rytířem a milenkou zároveň.
Škvýry v skořápce své duše spravuji pavoučími nitky,
A zlobím se na všechny,kdo mě kdy rozvášnili.
Koušu se po těle,ale nevyrvu si maso z něj,jak zbabělé.
A knockoutem jsem složila jsou lepší stránku k zemi
A kapitoly démonského chtíče vznítí se samy,
Když vidím své pozemské anděly, falešné jedince mých pánů,
Jímž jsem otrokyní,na mučidlech spoutaná, čekám na ortel…