půlnoční jízda

Neodolám vínu,
hm to spíš tobě!
Lačná po tvorbě,
to ať si ve mě.Teď!
Okamžik ,co změní vše,
hasne a plane,
znova a zas
vzdor a poddání se.
Milujem?
kdysi snad.
A co sny?
jdou si tu,ruce naprazene.
Stategie?
nelze vytvořit,prostě jdeš.
a nadpřirozeno?
Ty v to věříš?
že kdes vodník botky plete...
Smtívá se,
pak zákoutích nočních klubů hrajou
šlágry té minulosti
Opité hlavy,
co zde žádaj o manželství?
dítě všeho závislost.
Zvedám si tu číši plnou hořkosti,
ne plavu, hranice neexistují,
jen v hlavě...
Elektrošok!
maže vše, svět,vlny se bouří
a v kouři dýmu chmatáš,
i přes ty iluze...

ukončeno rozhovorem s jakýmsi Irem v tom báru na Zličíně, než přijede bus.