Čas - jak relativní je tenhle tichý společník nás všech.Zdá se ,že jej mám dost.Jak klamná ta představa! Nechci čekat,těšit se.Přijde pak odmítnutí, zhatění té natěšenosti a já už se zase vezu po té kouzlačce do hlubin temnoty.Negativnost zakryje mi oči a jako děcka si hrajem kdo je kdo,jenže já vím,že mi stojí v zádech právě ona,dřív než se zeptá,kdo to?
Slyšela jsem moc smutný příběh o slečně,které se v 16 zhroutil svět,příčina HIV.Zpropadenej virus!Toho se bojím a říkám si ,jak se důvěřivost v důvěrných chvílích nemusí vyplatit.Testovat, zkoušet nepoznané je někdy otázkou života a smrti.
Chci být v objetí,ale objímá mě jen pochybnost a nuda ,z znicnedělání.I když vykonávám různý malý činnosti,jsem nudná pro sebe samu.Tak jdu zítra darovat krev,bych udělala cosi prospěsného,zároveň mi udělaj testy,bo si o ně zažádám,chci mít jistotu.V uvozovkách,vždyť ,co je jistota?Vytýkám svým rodičům,že si navykli na ty starý režimní jistoty a nevidí to pozitivní v současnosti a v přiležitostech.Teď vlastně není doba jistot.Jediná jistá je smrt,ale promiň holka,ještě tě nechci poznat,i když věřim ,že cesta s tebou bude krásná plná poznání a tvůj konečný polibek,taký,který mi nevtiskne nikdo jinak,chutě nezaměnitelné.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat