čtvrtek, února 26, 2009

v kavárně

Únor se chýlí ke konci.Co se o něm říká? Vítězný?Mrazivý?Nejkratší v roce.
Pro mě byl nabit událostmi.Nevím ,jestli tak podstatných.Ale byl.Zaplesali jsme.

Včera bylo krásně,slunce přislibovalo jaro,mě se nechtělo z postele.Poslední dobou jsem si pamatovala sny.Opět se mi zdálo o rozsáhlem domě Depiérů. Samo tenhle dům vypadá pokaždé jinak,vždy mi nějakým způsobem patří.Je tam spoustu komnat,místností,schodišť a zakoutí.Osob z minula a z týhle doby.Kdysi jsem slyšela že dům je podobenstvím právě snícího.Dle obsahu soudím,že je to celkem fakt.To asi mé libido id promlouvalo a chtělo mi říct,že si zbytečně zavírám komůrky.:)
Je to podobný případ jako s krokodýly ,o kterých se mi zdávalo léta.Šlo se do divadla a já zůstala doma.
Nemusela jsem nic kromě dodělání losu a odpoledního rozpisu směn.Fena mi nemlaskala do rytmu mé chůze,jak má poslední dobou ve zvyku.Kort po ránu hodně příjemné.Dostala za uši.;)A kytka mi zmírá,joach.Možná už je čas zasadit tulipány.
Prošla jsem se po Letné,cestou do ouky.Musim někam do lesa,přepadlo mě to.Zase ta romantička bláznivá,co ji láká příroda ;D .Blanka se válí všude.Těžká technika je na místě.Ozubená lžíce nabírá zeminu,působí roztomile.

Sedím si v kavárně ,řve tu rozmazlený děcko.Necelý dva metry ode mě,na křesle co sem dotáhla dvojice šedesátiletých žen,když likvidovaly byt po mamince,sedí zpěvačka Načeva.Její bradavice na obličeji je bezpečným poznávacím znamením.Mihla se tu s jinou pěvkyní,z Národního divadla.To křeslo je teda fakt hnusný ,typicky bolševická érka.Nevkusné.By nebylo marný,kdyby jej pí.Kušiaková,předělala,lze-li to vůbec? nedávno tu nechávala kontakt.Takže už otevřena svůj podnik.Neni divu,je to už půlrok.Že bych se šla mrknout na ten její štít ,)
...Je to tu milý.Stejně jako ten mladík,co teď zasedl ke kompu na barovou židli.A u nohou si čeká jeho psík.Za dvě minutky rychlého připojení dá 15 kaček.Je mi to trochu trapné po nich chtít platit takou částku za tak směšný čas.
Tuhle kávu fakt miluju, pěkně překápko,s velkou kapuckou mléčný pěny a k tomu sušenka,hm hm lahoda.Peťa ho umí nejlíp,dává mi na něj ještě skořici.;)a nešetří mě.
Pracovat v kavárenském prostředí z vás nadělá postupen času,takového skrytého špiona.tolik přiběhů,co tu na sebe lidi vyzraděj.Ty pohledy zamilovaných,když se mi tu choulí ve výklenku v tzv.gloubu ;)
Dneska jsem koupila Idiota a prodala pár knih.Jeden zjevem kavalír,tu prones nakupovat se musí rychle bez váhání,litovat toho dlouho pak poté :D

Přišel,jak jinak p.Panáček. To je tu v antiku provařený jméno.Je to modelový typ,fakt bych ho brala by mi zapózoval.Poměrně hubený,stoosmdesát cm ,dlouhý vlnitý vlas,specifický odér,jak staré obří skříně,zavřené v něvětrné chatrči,odkud bere všechny ty knihy,které sem nosí,kdo ví, nos má zkroucený,připomíná mi nevim proč Moliéra ,z nějaký repliky,reprodukce..bo to byl Voltaire.Milej chlapík celkem.

onehdá tu
seděla matka s dcerou.Na rozhraní ne/kuřáckéch prostoru.Četla si noviny,vyfukovala cigárkový kouř,nevšímala si své dcerky,ztrhla se scénka jak z komedie...tragy trochu
Holčička se zjevně nudila,možná to byla ona,kdo si přivolala věru milého tatíka,co tu bouřil atmosféru.Takový ten štamgast smadlavých hospod,vyčítal své ženě,bývalé,že je s dcerou v kavárně a oba se dost schazovali navzajem před ní.Ona se vymlouvala ,že potřebuje něco zařídit,je prý nemocná,image léčené alkoholičky,častná návštěva tu,pijící nealko.Scéna měla troje dějství,že maj ty lidi potřebu to takhle zveřejňovat.Vyčitaj si zodpovědnost,sami přitom jak děti na pískovišti,co se hádej o kus písečku.To bych nechtěla zažít rozchod k uzoufání.

Žádné komentáře: