- balón v Paříži-

Utíkám znovu městem.Vím,že jsem v Paříži, ale neznám ji ,jen slyším,spíše vnímám francouzskou atmosféru.Naštěstí se i tohoto dne vytrácí pocit uspěchanosti a strachu. Vím, že ta budova,již ve skutečnosti hledám, je architektonicky zajímavá,až unikátní. Trochu morbidity v pomyslné kráse.Jakýsi chrám fantazie. Ten znám. Mnohdy jsem jej viděla. Jsem u něj a vzpomínám , na spěch Prahy, když mě honila ruská mafie, při schůzkách s cizími lidmi mafie hrála i jiné role, často naprosto bezpečné,až ochranné. Konečně mi došlo ,odkud ten chrám znám.Při mých toulkách po světě měl pro mě důležitou roli. Očima vystupuji po věžích chrámu,jež tvoří soustava zvednutých paží. A hle, opačný pohled.
Jsme součásti létajícího balónu. Koukám ohromeně na Paříž a mám zde splnit úkol s přáteli.Přiznávám,že se trochu bojím.Ale zvládnu to. Letím.
Večer nastal,ne však Štědrý, nýbrž večer , kdy mě uchopila touha jít se pobavit..Procházím se maličkými uličkami a objevim-li zajímavý nápis,osloví-li mě,vstoupím. Přemýšlím ,až spatřím arabský nápis.Rozumím.A uvnitř celkem pohodového klubíku s lehce divnou atmosférou s místy zahalenou do dýmové mlhy,setkávám se s mladíkem.Najednou jej znám a vim ,že u sebe má tabáček pro příjemné chvilky.Tedy mu zaplatim, smotnem kuřivo a přispíváme mlze.Polemizuji nad přáteli a vim, že jim schovám. Je to červené a ohromující. Mladík mi je dost sympatický...
Několik střihačů zapracovalo a scénář změnil kulisy a náhle sedim s Eskymačkou na předplácku Židáku, neboli Dětského ostrova, u smysleného stolku sledující neexistující televizi. Děj noční vyjíždky ukončuje starý pár u obrovských děr.Ty jsou podlouhlé,,je jich tu spoustu, rádoby výtahů v podobě injekčních klecí. Hrozí pády těch osob. Tu průvodce krajinné zříceniny zamezí pádu a já procitám do druhého dne.—

---po tomhle snu se mi dostavily tlaky ,jak jim říkám.Byla jsem podepřená 2 přáteli u výkladní skříně ABC reál na Újezdě , v chvilkovým bezvědomí, až slyšim: „Já ji držim nohou mezi nohami.“ Tma zmizí a já se dozvim ,že jsem se ňákou tu chvíli klepala nepřítomna duchem na parapetu…1.3.2005

hm sny,kéž bych si je tak pamatovala.Jednu dobu se mi zdávalo o mafiánech, bylo to spjatý s tezí ,že v restauraci Terasy na Petříně se scházejí bossové podsvětí.Asi jsme tou dobou byly mockrát zkouřený a mě to nějak uvízlo v hlavě.